PRVNÍ DEN V ASII
6. 7. 2007
AHOJ VŠEM PŘÍZNIVCŮM DROBNÉHO HAZARDU
Asi v 7:30 jsem už měl za sebou letištní celnici v Singapore a co teď? Vyměnil jsem si 100 US $ na SNG $, což dělalo asi 160 SNG $. Zjistil jsem, že přímo z letiště jede metro. Koupit lístek byl nadlidskej výkon, tedy aspoň pro mě určitě, ale asi po 20 min. jsem to dokázal. V metru na mě spousta lidí civělo, není divu, byl jsem tam jedinej bílej a ještě s krosnou jako kráva na zádech a příručním batohem narvaným k prasknutí na pupku. Popojel jsem asi 10 stanic za 2,50$. Na desáté jsem vystoupil do příšerného vzduchu, to se nedá popsat, to se musí cítit. Tady začalo mé hledání autobusového nádraží nebo aspoň zastávky pro bus do KUALA LUMPUR. Asi po 40min. jsem to místo našel a zakoupil si u jednoho z mnoha prodejců lístek za 25 SNG $ s odjezdem v 10h., což bylo super. Před odjezdem jsem si ještě dal u stánku nějaké jídlo (rejže a maso), zaplatil za něj 3 SNG $ a skvěle si pochutnal. Na ulici při čekání na odjezd jsem od nějakého chlapíka dostal asi 2,5l balené vody se slovy, že v Singaporu je voda pekelně drahá. Jako bonus mě ještě podaroval dvěma eukaliptovýma cigárkama.
Bus přijel chvilku před 10h, já se nalodil, usednul do pohodlné a polohovatelné sedačky luxusního dálkového busu a my se rozjeli, směr Malaisie . Asi po 30km jízdy jsme museli absolvovat Singaporskomalaiskou hranici, vše probhlo v naprostém klidu. Cesta i s přestávkama na jdlo a WC trvala asi 6h a řidič byl pěknej řezník, no ostatně asi jako kterejkoli řidič v Asii.
Do Kuala Lumpur jsme dorazili asi v 16h a přivítala nás pekelná bouřka. Bus naštěstí kočil v místě, kde bylo pár Backpakeru a tak mě odpadla starost, kde hledat přespání. Vybral jsem si jede, kde stála noc pro dvojlůžák 22 RM. Tady jsem zjistil, že singaporský dolar je něco jinýho než malajský ringl a že za 10 SNG $ dostaneš asi 20 RM. Ubytoval jsem se a na chvíli natáhnul. Večer jsem si zjistil, že bus do Thajska stojí 40 RM, že v Kuala Lumpur je dost špíny a vysokých budov, že pod každým chodníkem vede stoka, která příšerně smrdí, že na silnici moc pravidel neplatí (docela zábava při přecházení silnice), že tu jsou krásný holky a že tu výborně vaří. Dal jsem si za 7 RM obří porci krevet, které byly asi 15cm velké, já nevěděl jak je jíst, ale byly výborné. Jako příloha byla samozřejmě rejže. Jídlu jsem sice moc nevěřil a říkal si copak to se mnou během následující hodinky asi provede, ale pochutnal si královsky. V restaračce, která vypadala jako bufet, jedli úplně všichni rukama, je jedno jestli máš sako a nebo roztrhané triko, a tak jsem se k nim taky řipojil a cítil jsem, jak si mě všichni prohlížejí ze všech stran. Po večeři jsem si zašel na net, dal si sprchu, kterou tu člověk potřebuje snad pořád. Sprcha teka jen studená, ale mě připadala teplejší než doma a hlavně byla velmi příjemná. Kolem 22h jsme šel spát. Spal jsem samozřejmě bez spacáku, jen na prostěradle, vedro tu bylo opravdu jako v pr...
Bus přijel chvilku před 10h, já se nalodil, usednul do pohodlné a polohovatelné sedačky luxusního dálkového busu a my se rozjeli, směr Malaisie . Asi po 30km jízdy jsme museli absolvovat Singaporskomalaiskou hranici, vše probhlo v naprostém klidu. Cesta i s přestávkama na jdlo a WC trvala asi 6h a řidič byl pěknej řezník, no ostatně asi jako kterejkoli řidič v Asii.
Do Kuala Lumpur jsme dorazili asi v 16h a přivítala nás pekelná bouřka. Bus naštěstí kočil v místě, kde bylo pár Backpakeru a tak mě odpadla starost, kde hledat přespání. Vybral jsem si jede, kde stála noc pro dvojlůžák 22 RM. Tady jsem zjistil, že singaporský dolar je něco jinýho než malajský ringl a že za 10 SNG $ dostaneš asi 20 RM. Ubytoval jsem se a na chvíli natáhnul. Večer jsem si zjistil, že bus do Thajska stojí 40 RM, že v Kuala Lumpur je dost špíny a vysokých budov, že pod každým chodníkem vede stoka, která příšerně smrdí, že na silnici moc pravidel neplatí (docela zábava při přecházení silnice), že tu jsou krásný holky a že tu výborně vaří. Dal jsem si za 7 RM obří porci krevet, které byly asi 15cm velké, já nevěděl jak je jíst, ale byly výborné. Jako příloha byla samozřejmě rejže. Jídlu jsem sice moc nevěřil a říkal si copak to se mnou během následující hodinky asi provede, ale pochutnal si královsky. V restaračce, která vypadala jako bufet, jedli úplně všichni rukama, je jedno jestli máš sako a nebo roztrhané triko, a tak jsem se k nim taky řipojil a cítil jsem, jak si mě všichni prohlížejí ze všech stran. Po večeři jsem si zašel na net, dal si sprchu, kterou tu člověk potřebuje snad pořád. Sprcha teka jen studená, ale mě připadala teplejší než doma a hlavně byla velmi příjemná. Kolem 22h jsme šel spát. Spal jsem samozřejmě bez spacáku, jen na prostěradle, vedro tu bylo opravdu jako v pr...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář